02:41
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly vyhlášeny v roce 1935 rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Asi nejsilnějším zážitkem a zlomem v jednání byl dokument o proběhlých hrůzách.
Pořad krátce vysvětluje, co to byly sovětské gulagy neboli koncentrační vězeňské tábory a jak a proč tato zařízení vůbec vznikla. K čemu sloužila a jaké problémy měla řešit. Co vlastně znamená zkratka gulag? Jaké byly kruté osudy odsouzených?
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
Jak vypadal svět po první válce a jaké postavení v něm měly malé státy? V čem se svět definitivně změnil a jakou roli v této proměně hrála Společnost národů? Jakým problémům čelily nově vzniklé státy? O těchto otázkách více promluví historici v pořadu Historie.cs.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o důvodech ruské emigrace a jejích etapách směrem do Československa.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.