02:25
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje s významnými osobnostmi počátků české kinematografie, Janem Kříženeckým, Josefem Švábem-Malostranským a Viktorem Ponrepem.
Dne 1. května 1953 ve 20:00 bylo zahájeno veřejné televizní vysílání v Československu. Předcházely mu zkušební pokusy, první dokonce ještě před druhou světovou válkou. Podívejte se na historii počátků televize v Československu.
19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Symbolem normalizačního Československa byla i škodovka. Osobní vůz značky Škoda vlastnila téměř každá rodina. Oblíbené byly škodovky i v zahraničí, tj. prodávaly se i na západ - zejména kvůli nízké pořizovací ceně a spolehlivosti. V roce 1983 rozhodlo vedení strany o tom, že bude vyvinut nový typ. Na konstrukci a výrobu dostali konstruktéři šibeniční termín tři roky. Tak přišel na svět nový vůz s názvem Favorit v roce 1986. Vyrábět se začal až o 2 roky později, zájem byl obrovský a v duchu socialismu si na něho člověk musel počkat v pořadníku.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.