02:25
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
Když se řekne kolektivizace, vybaví se mnohým události padesátých let minulého století. Jejich cílem bylo úplně vyhladit sedláky jako třídu. Příběh rodiny Jana Sedláčka ale ukazuje, že nebyla jen cesta do družstva, ale i cesta zpět k vlastnímu hospodářství. Rodina Sedláčkova dokázala kolektivizaci vzdorovat přes dvě desítky let. Když nakonec v sedmdesátých letech byl donucen do JZD vstoupit, už měl za sebou ukrývání náboženské literatury i rozšiřování Charty 77.
Transformace socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní po sametové revoluci probíhala dost razantně. Zejména Slovensko zažívalo vysokou nezaměstnanost a likvidaci průmyslových podniků. Dopad změn tady byl tedy mnohem tvrdší než v sousedních Čechách. To vedlo i k posílení vlivu a vítězství HZDS na Slovensku v roce 1992.
Ostravsko se stalo v druhé polovině 19. století průmyslovým centrem habsburské monarchie a posléze i naší republiky. Svoji historii však místo začalo psát před asi 30 000 lety, když byl osídlen vrch Landek, kde lovci mamutů poprvé v lidských dějinách použili k topení uhlí a kde se našla jedna ze sošek pravěkých Venuší. Podívejte se na historii ocelového města Ostravy pohledem dobového dokumentu, který vznikl před rokem 1989.
Počátky firmy Baťa spadají do konce 19. století. Přes úspěchy v první dekádě 20. století a zapojení moderních postupů do výroby obuvi počátkem vzniku obuvnického impéria byla první světová válka a válečná produkce firmy. Baťovy postupy a mechanizace práce šly ruku v ruce s různými restriktivními opatřeními vůči zaměstnancům, zákazem odborů a organizací hájících práva zaměstnanců.
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
Národní muzeum uchovává ohromné množství sbírek z různých oborů. Patří k němu různé budovy, depozitáře má po celé České republice. Samotná expozice v historické budově na Václavském náměstí je unikátní ve světě právě spojením přírodovědy a historie.
Jako belle époque bývá označováno období přelomu 19. a 20. století, které přineslo obrovský technologický pokrok, společenské změny a umělecký rozmach. Zdálo se, že lidstvo dosáhlo svého vrcholu. Zároveň však po tomto období svět vkročil do nejhrůznější války, kterou dosud zažil. Co charakterizuje období před první světovou válkou? Jaké sociální změny éra přinesla? A jak je vymezena z hlediska umění? O tom více s historiky v pořadu Historie.cs.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vývoj lékařství v období renesance a osobnost Jana Jessenia, který provedl v Praze první veřejnou pitvu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.