04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Ve třicátých letech 13. století založila Anežka spolu s bratrem a králem Václavem I. na Starém Městě pražském špitál, který se později rozšířil podle augustiniánské řehole na řád. S jejím jménem je tak spjat nejen Anežský klášter, ale i Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Rod Lucemburků dlouhodobě udržoval vazby a přátelské vztahy se dvorem francouzského krále. Proto cítil Jan Lucemburský jako skutečný osobní úspěch provdání své sestry Marie za francouzského krále Karla IV. a později i svatbu svého syna se sestřenicí tohoto francouzského panovníka. Paříž byla v té době vnímána jako vzor vzdělanosti, kultury i dvorské etikety, a tak Jan vybral toto místo i pro vzdělání a formaci svého prvorozeného syna Václava, později Karla IV. Ten se tu i poprvé ženil.
Vítkův kámen (též Vítkův hrádek) byl založen patrně už ve 13. století jako pohraniční hrad Vítkovci. Dalšími majiteli byli např. Rožmberkové či Schwarzenbergové. V druhé polovině 20. století sloužil protivzdušné obraně státu. Nyní se o památku stará občanské sdružení a slouží turistickému ruchu.
Syn Karla IV. Václav IV. nastupuje na trůn v době nepříznivé situace. Blíží se církevní a politická krize, husitské války, a navíc vypukne jedna z největších morových epidemií.
Pořad vypráví o pohřbu císaře Karla IV. ve svatovítské katedrále a hledá místo jeho posledního odpočinku: královskou hrobku. Přináší také mnoho detailů o smrti ve středověku.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.