02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
V roce 2016 zemřel italský spisovatel, filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny Umberto Eco. V ukázce se hovoří o jeho díle a životě a sám spisovatel mluví o psaní a svém posledním románu Nulté číslo.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
„Co je lepšího než ženská? No nic!" Herci Mahenovy činohry v Brně představili hru Mirandolína od Carla Goldoniho. Komedie, která je jakýmsi soubojem mužského a ženského pohlaví, je podle režiséra Petera Gábora nadčasová.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. V roce 1970 byla v Národním divadle odehrána činohra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti, která se režimu poněkud vymkla z rukou. O inscenaci hovoří její režisér Jan Kačer.
Norský král detektivek Jo Nesbø ve svém románu Macbeth ukazuje, jak hra o moc, nenasytnost a temná zákoutí lidského jednání a mysli dokáží ovlivňovat a ničit životy. Detektivka s inspektorem Macbethem v hlavní roli vyšla ve třiceti jazycích včetně češtiny.
Epizoda z pořadu Slovenská čítanka nás prostřednictvím ukázky z románu Milo nemilo, který napsal Milo Janáč, provede po unikátním, zato zaručeně skutečným světem ukrytým za barovým pultem krčmy, která je kulturním a osvětovým centrem a zároveň místem, kde se píší ty nejneuvěřitelnější příběhy.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
Německý expresionistický román Berlín, Alexandrovo náměstí napsal ve 20. letech minulého století Alfred Döblin a nadchnul tak i Franze Kafku. Dílo představuje literární vědec a překladatel Josef Vojvodík, který vidí jedinečnost a aktuálnost románu v popisu mýtického horizontu velkoměsta na pokraji apokalypsy.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období 30. let 20. století, kdy Adolf Hitler a Benito Mussolini dosahují svých cílů. Také pojednává o divadelní hře Julius Caesar Williama Shakespeara a o velkém úspěchu Bílé nemoci Karla Čapka.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.