02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
V roce 2016 zemřel italský spisovatel, filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny Umberto Eco. V ukázce se hovoří o jeho díle a životě a sám spisovatel mluví o psaní a svém posledním románu Nulté číslo.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Spisovatel Stanislav Červinka hovoří o italském novináři a spisovateli Robertu Savianovi, který je expertem na mafii a drogové kartely a také autorem u nás známé knihy Gomora. Kvůli své práci je Saviano v ohrožení života a díky němu vyhlásila italská vláda otevřenou válku mafii. Čím jsou jeho pracovní metody odlišné od obvyklých způsobů práce autorů literatury faktu? Kam až sahají prsty italské mafie?
Herečka Jiřina Šejbalová čte v domácím prostředí pro pořad Malá noční povídka svůj oblíbený příběh A. P. Čechova o „malém obyčejném člověku", který se omylem napije petroleje místo vodky a marně hledá, kdo by mu pomohl. Poslechněme si začátek povídky.
Michael Cunningham vypráví o tom, čím se jeho román Hodiny tak výrazně odlišoval od jeho dříve napsaných knih. V rozhovoru s Markem Ebenem vypráví nejen, jak studoval Virginii Wolfovou, o souvislosti se stejnojmennou postavou v románu, ale i o tom, jak vznikal film.
Martin Hilský vypráví o Williamu Shakespearovi, jeho víře i jméně. Rovněž se ale podělí o své názory na řeč a nevynechá ani anglicizaci či vulgarizaci řeči. Hovoří o řeči nevěstince i řeči sakrální, „Největší nemravnost je umravňovat Shakespeara!“ V závěru srovnává renesanční dobu s tou dnešní. „V renesanci se zrodil dnešek.“
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období nástupu komunismu u nás a jeho vliv na tvorbu Národního divadla. Také pojednává o osudech některých českých herců, divadelních režisérů a dalších postav, které byly součástí Národního divadla.
Socialistický realismus byl přijat Komunistickou stranou Sovětského svazu již v roce 1932 jako oficiální směrnice pro všechny umělecké směry. Jaký vliv měla sovětská kulturní politika na Československo? Čeští intelektuálové se měli odteď podílet na oslavách vládnoucího režimu a inspirovat se mohli například na výstavě socialistického umění na Hradě.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
V ukázce hovoří profesor Pavel Janoušek o nových uměleckých směrech, které se v Čechách objevily mezi dvěma světovými válkami: proletářském umění, poetismu a surrealismu. První z nich reaguje na hrůzy první světové války, následující jsou plní klaunů a komediantů.
12 221
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.