02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
V roce 2016 zemřel italský spisovatel, filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny Umberto Eco. V ukázce se hovoří o jeho díle a životě a sám spisovatel mluví o psaní a svém posledním románu Nulté číslo.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Románové dílo Kvítek karmínový a bílý spisovatele Michela Fabera vypráví o osudu nevěstky Sugar a o viktoriánském Londýnu. Faber hovoří o procesu vzniku díla, inspiracích, které ho vedly k napsání románu, a o viktoriánské době jako o přelomové a moderní době. Jeho dílo je překladatelem Viktorem Janišem přirovnáno ke Jménu růže Umberta Eca.
Marek Vadas patří k nejznámějším současným slovenským spisovatelům. Za svoji sbírku povídek Liečiteľ obdržel cenu Anasoft Litera. K důležitým inspiračním zdrojům jeho děl patří prostředí Afriky a témata vztahující se k němu. O tom, jak silnou inspirací mohou být detaily, nám poví sám autor.
Finsko-estonská spisovatelka Sofi Oksanenová se věnuje ve všech svých knihách traumatu z okupace Estonska, nacistické i sovětské, a to v různých obměnách. Také se nezdráhá veřejně hovořit o minulosti Estonska nebo například o situaci na Ukrajině, ve které jasně čte rukopis KGB.
Italský dramatik Dario Fo, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1997, se ve hře Náhodná smrt anarchisty zaměřil hlavně na policii a její praktiky, které jsou často motivovány svérázným výkladem zákona. I když jsou některé závažné problémy prezentovány v humorné nadsázce, nakonec nutí k zamyšlení. Režisér Pavel Ondruch se ujal inscenace pro Těšínské divadlo roku 2010.
Shakespearolog Martin Hilský v rozhovoru s hercem Pavlem Zedníčkem interpretuje hru Richard III. Hilský hovoří o charakteristice postavy Richarda III., jeho přitažlivosti i zkaženém charakteru, dvojjakosti, která fascinuje diváky už 400 let. Dozvíme se i to, jak se v díle odrážejí anglické dějiny. Pasáž obsahuje ukázky z divadelního představení Richarda III. v Divadle Globe.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
Martin Hilský podává základní interpretaci hry Bouře od Williama Shakespeara a zasazuje dílo do historického kontextu. Pasáž obsahuje i divadelní ukázku.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.