03:21
Skanzen v Březně u Loun byl postaven na místě, které si získalo pozornost archologů díky nálezům ze starší doby bronzové. Vznikl tak jedinečný archeoskanzen. Jaké experimenty se zde prováděly a stále ještě provádějí? A jaké různé činnosti si zde můžou návštěvníci po vzoru našich předků vyzkoušet?
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
Skanzen neboli muzeum lidových staveb můžeme nalézt i v Královéhradeckém kraji. Uvidíme v něm hospodu, kočárovnu, školu, špejchar a další zajímavé stavby. Přiblížíme si blíže práci kováře i zpracovávání obilí nebo lnu.
Vydejme se na cestu zpět v čase do Národopisného muzea v Přerově nad Labem. Čemu se při stavění domu říkalo buchty nebo kožich? Jaké typy střech se dříve stavěly? A kdo to byli baráčníci? To vše se dozvíte a také to, jak se slavila filipojakubská noc.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Co se ukrývá pod slovem skanzen a co na takovém místě můžeme nalézt? Jaké typy domů se tu nachází a jaké činnosti si můžeme ve skanzenu vyzkoušet? Vydejte se s námi do muzea lidové architektury pod širým nebem.
Pořad zachycuje život Karla IV. a středověkou každodennost za doby jeho vlády – například mor, hygienu či potraviny, které lidé tehdy běžně jedli, a další.
Víte, proč se Chodsku říká Chodsko? Tenhle kout naší země má velmi zajímavou historii a jeho obyvatelé byli pro bezpečnost Českého království naprosto zásadní. Tedy na nějaký čas. I přes svou statečnost nakonec Chodové o své výsady přišli.
Jak se kníže Svatopluk rozhodl rozdělit říši svým synům? Jakou roli v tom hrály pruty svornosti? A jak to nakonec s říší dopadlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Pojďme se společně podívat na video o králi obuvi. Tomáš Baťa uměl již v šesti letech vyrobit z odřezků botičky velké jako palec. Pracoval velmi tvrdě a vyráběl obuv z vlákna, které bylo levnější než kůže. Hodně zkušeností nabral také v Americe. Tehdejší Československo se díky jeho úspěchu stalo obuvnickou velmocí. Firma Baťa existuje dodnes a po celém světě prodala už více než miliardu bot.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.