06:33
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Komunikace je nezbytná pro mezilidské vztahy. Díky ní můžeme vyjadřovat své pocity, názory a řešit konflikty. Právě konflikty patří k běžnému životu a nemusí vždy znamenat jen hádku. Konflikt mohou prohloubit takzvané argumentační fauly, jako je skákání do řeči, urážky, ohánění se pochybnými argumenty či šíření strachu. Nejlepším možným řešením konfliktu je konsenzus. Jedná se o situaci, kdy sami nejen dokážeme obhájit svůj názor, ale také pochopit ty druhé. O tom něco ví Sára a její rodina. Jak dopadl jejich rodinný konflikt ohledně výběru domácího mazlíčka?
Herečka a zpěvačka Alena Antalová z Městského divadla v Brně vzpomíná na rozpad Československa. Přibližuje své rodinné zázemí a poukazuje na své slovenské kořeny a cítění. Sama o sobě tvrdí, že se cítí nadále býti Čechoslovenkou.
Jak to asi dopadne, když do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zavítá kovaný neonacista a popírač holokaustu? Zviklá ho snad to, co na vlastní oči uvidí? Přesvědčí ho osobní výpověď staré ženy, která tábor smrti a plynové komory přežila? Lidé nejčastěji věří tomu, čemu věřit chtějí, co zapadá do jejich vidění světa. Jsou slepí a hluší vůči pádným argumentům, naopak velmi snadno podlehnou pofidérním názorům a pseudodůkazům na internetu. I když někdy život přichystá nečekaná překvapení, jak se Dalibor sám přesvědčí.
Hlavním smyslem médií je předávání informace – sdělují a šíří novinky. Patří sem televize, rozhlas, časopisy, noviny a internet.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit" různé skutečnosti, například jaké místo má násilí v našich životech. Násilí je ve filmech a televizním vysílání zobrazováno často. Tato skutečnost bývá terčem kritiky, pro někoho zase normalizuje tělesné tresty. Existuje „výchovné" či „ospravedlnitelné" násilí? I tyto pojmy vysvětlí dokumentární seriál TeleRevize.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Patrika, jednoho z nejvýraznějších protagonistů uplynulých epizod. Patrik měl odjakživa problémy s agresivním vystupováním vůči svému okolí a už jako malý kluk často mluvil o tom, že mezi jeho největší obavy patří to, že někoho v afektu zbije a půjde kvůli tomu do vězení. Ostatně v jednom z dílů úvodní série jsme mohli vidět vyhrocenou situaci ze školy v přírodě s Patrikem v hlavní roli, která skončila údery i brekotem na pokoji spolužáků.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
Co vede dnešní Němce k tomu, aby se rozhodli žít a pracovat v České republice? A jak se jim u nás vede? Dokument nám představuje tři pozoruhodné příběhy osobností, které u nás našly nový domov. Překladatel Joachim Bruss, režisér Thomas Zielinski a Monika Beuerle, která je ředitelkou Německé školy v Praze, ti všichni byli německými občany. V současné době ale spokojeně žijí a pracují u nás. Na co si však nemohou zvyknout, co jim u nás chybí?
Povídání Ukrajinky, matky dvou dětí, kterou do Čech přivedl strach z války. Na Ukrajině je válečný stav již delší dobu, je to ale od února 2022 jiné? Jaký okamžik rozhodl, že matka zabalila věci, děti a odešla ze svého domova? Co jí běželo hlavou při balení, když věděla, že za hodinu odjíždí vlak "do bezpečí"? Jak mluvit s ukrajinskými dětmi o válce, kvůli které odcházejí od svých rodin?
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.