Studio 6

Zpravodajský náskok do vašeho dne. Rozhovory, reportáže, diskuze s odborníky.

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Okruhy (0)

Pracovní listy (146)

Rozhovor s odborníkem

Ronald Reagan: americký prezident 80. let

Ronald Reagan: americký prezident 80. let

Ronald Reagan porazil v amerických prezidentských volbách roku 1980 tehdejšího prezidenta Jamese Cartera. Nastolil nový kurz zahraniční politiky a vysloužil si označení „jestřáb“. Jaké byly úspěchy a neúspěchy tohoto republikánského prezidenta pohledem bývalého velvyslance v USA a europoslance za ODS Alexandra Vondry?

Prozatímní divadlo: Jeho vznik a účel

Prozatímní divadlo: Jeho vznik a účel

Před postavením budovy Národního divadla Češi dlouho toužili po vlastní divadelní scéně, která by patřila jen jim a sloužila by jako domácí scéna české národní hudbě. Od návratu ze Švédska toužil v repertoáru nově postaveného Prozatímního divadla prosazovat svá operní díla také Bedřich Smetana, jeden z tvůrců české národní hudby. Poslechněte si s námi zajímavé vyprávění o předchůdci Národního divadla.

Cesta ke smíření na Korejském poloostrově

Cesta ke smíření na Korejském poloostrově

V roce 1953 bylo na Korejském poloostrově uzavřeno příměří, které přineslo klid zbraní v Korejské válce, jednom z nejkrvavějších konfliktů 20. století. Mírová dohoda mezi Severní a Jižní Koreou však nikdy uzavřena nebyla. Obě země spolu v roce 1991 podepsaly „dohodu o smíření", Severní Korea ji však o dvacet let později vypověděla. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou tak i v 21. století stále velmi napjaté. O historii konfliktu a o tom, jestli se někdy dočkáme společného korejského státu, se dozvíme více v tomto videu.

Udílení Nobelových cen

Udílení Nobelových cen

Každoročně se na začátku října oceňují významné vědecké objevy v pěti kategoriích Nobelovou cenou. Ta se uděluje od roku 1901. 122. ročník byl zahájen udělením ceny za fyziologii nebo lékařství. Podívejte se na stručné shrnutí historie udílení Nobelových cen, statistiku oceněných zemí, kdo byl nejmladším a nejstarším držitelem/držitelkou ceny i jak vlastní ocenění vypadá. Stručný přehled připravil pro vysílání Studia 6 Václav Vohlídal z vědecké redakce ČT.

Rozhovor s odborníkem

Pro pedagogy: Problematika školního hodnocení

Pro pedagogy: Problematika školního hodnocení

Ukázka je primárně určena pro učitele, kteří se zamýšlejí nad vlastní výukou a hledají cesty k jejímu zlepšení. Prostřednictvím rozhovoru a pracovního materiálu, který naleznete pod videem, můžete zreflektovat svůj pohled na problematiku školního hodnocení.

Rozhovor s odborníkem

Studená válka v kostce

Studená válka v kostce

Studená válka je více než čtyřicetileté období mocenského soupeření východního a západního bloku po druhé světové válce. Nedošlo sice k otevřenému střetu mezi oběma hlavními mocnostmi (Spojenými státy a Sovětským svazem), přesto bylo v některých okamžicích nebezpečí války obou bloků velké. Nejblíže k válce byl rozdělený svět patrně v říjnu roku 1962 v souvislosti s tzv. karibskou krizí.

Rozdělení území Palestiny v roce 1947

Rozdělení území Palestiny v roce 1947

V roce 1947 schválila OSN rezoluci o rozdělení tzv. britského mandátního území Palestiny na dvě části mezi Palestince a Židy. Zatímco Židé přijali rozhodnutí OSN s nadšením, Palestinci s rozdělením území nesouhlasili. Tím vznikl zásadní spor, který opakovaně přerostl ve válečný konflikt. Ani v roce 2023 nebyl spor o rozdělení Palestiny uspokojivě vyřešen.

Představení soutěže Reportéři na startu ve Studiu 6

Představení soutěže Reportéři na startu ve Studiu 6

O čem je soutěž Reportéři na startu, jak se do ní přihlásit a co čeká výherce? Podívejte se na krátké představení soutěže ve Studiu 6.

Jára Cimrman poprvé

Jára Cimrman poprvé

Poslechněte si autentický záznam pasáže z pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v níž 16. září 1966 poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman. Předmětem následného rozhovoru se Zdeňkem Svěrákem je právě tato postava. Zdeněk Svěrák připomíná i některá zahraniční nastudování cimrmanovských her.

Fragmentace EU kvůli zrušení střídání času?

Fragmentace EU kvůli zrušení střídání času?

Jaká je záruka, že nedojde k fragmentaci EU vlivem toho, že by si každý členský stát zvolil jiný čas? Evropská směrnice o změně času má ochranné mechanismy a Evropská komise v této záležitosti koordinační roli. Ministři jednotlivých členských zemí se musí dohodnout tak, aby byly zohledněny přirozené a existující vazby mezi státy a aby nedošlo k poškození fungování vnitřního trhu.

Petice k zastavení střídání času

Petice k zastavení střídání času

Petice celoevropské občanské iniciativy Pouze jeden čas z roku 2013 představovala první krok k tomu, aby se problematika střídání zimního a letního času začala řešit na půdě Evropské unie. Aby se tak stalo, bylo nutné za jeden rok nasbírat jeden milion podpisů napříč Evropskou unií. Iniciativa vznikla v České republice a vyvolala ohlasy v celé Evropě.

Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzívy

Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzívy

Na začátku února 2023 se v mediích spekulovalo o možné mohutné ofenzivě ruské armády na Ukrajině. Média vycházela jak ze západních, ukrajinských, ale i ruských zdrojů. Válka na Ukrajině začala 24. 2. 2022 a útočícímu Rusku se ani zdaleka nepodařilo splnit vojenské cíle, které před zahájením invaze mělo. Spolehlivé informace o náladách v ruské společnost samozřejmě nemáme, přesto se zdá, že ruský prezident Vladimir Putin dělá vše proto, aby svoji „speciální vojenskou operaci“, jak útok na Ukrajinu nazval, nemusel označit před obyvateli Ruska jako neúspěšnou.

České korunovační klenoty

České korunovační klenoty

České korunovační klenoty jsou většinu času bezpečně uloženy v Korunní komoře svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, která je uzamčena 7 zámky. Držitelé 7 klíčů jsou nejvyšší zástupci státu, církve i obce. Pojďme se společně podívat na virtuální prohlídku, která nám představí svatováclavskou korunu, zlaté jablko a žezlo.

Rozhovor s odborníkem

Kolik měří nejvyšší hora světa?

Kolik měří nejvyšší hora světa?

Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.

Rozhovor s odborníkem

Rozhovor se spolutvůrcem etického kodexu pro učitele Michalem Kaderkou

Rozhovor se spolutvůrcem etického kodexu pro učitele Michalem Kaderkou

Učitelé dosud neměli profesní etický kodex, který by pomohl řešit situace, s kterými se ve své práci potýkají. Poslechněte si rozhovor s členem vedení Učitelské platformy Michalem Kaderkou, který na vytvoření prvního společného etického kodexu spolupracoval. Co učitele k založení etického kodexu vedlo? A s čím jim může pomoct?

Dvacet let Harryho Pottera

Dvacet let Harryho Pottera

Slavná sága britské spisovatelky J. K. Rowlingové o kouzelnickém učni Harry Potterovi, která vyšla v 79 jazycích a dodnes ovlivňuje mladé čtenáře, je představena ve Studiu 6 z roku 2017 pohledem fanynky a redaktorky časopisu Pevnost Kateřiny Stupkové v odstupu dvaceti let od vydání prvního dílu.

Egypt: 10 let od pádu Husního Mubaraka

Egypt: 10 let od pádu Husního Mubaraka

V roce 2021 uběhlo 10 let od doby, kdy z funkce odstoupil egyptský prezident Husní Mubarak. Stalo se tak po téměř 30 letech u moci. Úřad opustil po 18 dnech masových protivládních protestů, které byly součástí tzv. Arabského jara. Jaká je situace v Egyptě dnes? A jak 10 let po událostech Arabského jara vnímají Egypťané třicetileté období Mubarakovy vlády?

Rozhovor s odborníkem

Vzpomínky na 11. září 2001

Vzpomínky na 11. září 2001

Zprvu úterý jako každé jiné. Brzy se však 11. září stalo dnem, na který svět vzpomíná s hrůzou. Teroristé z organizace Al-Káida unesli celkem čtyři letadla plná pasažérů, dvě z nich narazila do budov Světového obchodního centra v New Yorku. Jak na tento den vzpomínají Češi?

Rozhovor s odborníkem

Role půdy při zadržování vody při povodních

Role půdy při zadržování vody při povodních

Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.

Exkurze do tvrze Hanička

Exkurze do tvrze Hanička

Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?

Rozhovor s odborníkem

Povodně 2002: Pohledem meteorologa

Povodně 2002: Pohledem meteorologa

V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)

Kdo se postará o děti, kterým zabili rodiče? Jak mohu pomoci dětem, až tady budou? Může se to stát i u nás? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)

Mohou holky bojovat? Co má být všechno v evakuačním zavazadle? Když budeme muset taky utéct, budu si moct vzít s sebou hračky? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)

Budeme muset nechat psa doma, až budeme utíkat? Umírají velcí, nebo malí kluci? Co to jsou sankce? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)

Bude muset táta narukovat? Co dělat v případě výbuchu? Co když se ozvou sirény, když budu sám? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)

Nejen malé děti pokládají rodičům těžké otázky ohledně války na Ukrajině. Pokud si nevíte rady, může vám pomoci 6 konkrétních bodů, které připravilo centrum Locika. A jak jim tedy odpovídat? Leona Jochmanová, odborná garantka centra má pro rodiče několik dobrých rad, s pomocí kterých lze téma probrat a zároveň děti zbytečně neděsit.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.

Rozhovor s odborníkem

Změna krevní skupiny a možný dopad na darování krve

Změna krevní skupiny a možný dopad na darování krve

Zhlédněte rozhovor s Petrem Turkem, primářem transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, přináší aktuální pohled na dárcovství krve u nás, a navíc představuje možné dopady výzkumu, který se zabývá změnou krevní skupiny pomocí střevní bakterie.

Vánoce ve světě

Vánoce ve světě

Vánoce slaví lidé po celém světě. Oslavy ale nevypadají všude stejně, každá země má své specifické tradice, není se stejné jídlo, dárky se nenadělují ve stejný den a nenosí je ani stejná postava a neobdarovává děti stejným způsobem. Někdy se to v každé zemi liší i region od regionu. Své s tradicemi udělal ale také vánoční marketing a Vánoce se dostaly třeba i do nekřesťanské Číny. Jak Vánoce ve světě vypadají? Kde ještě donedávna neznali vánoční strom? A jak dlouho Vánoce vlastně kde trvají?

Florentský básník Dante Alighieri

Florentský básník Dante Alighieri

Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?

Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech

Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.

Množství plastů v oceánech a mořích

Množství plastů v oceánech a mořích

Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?

Rozhovor s odborníkem

Propojení mozku handicapovaných a počítačová augmentace

Propojení mozku handicapovaných a počítačová augmentace

Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.

Rozhovor s odborníkem

Dezinformace: Nástroj politické propagandy

Dezinformace: Nástroj politické propagandy

Dne 17. dubna 2021 prohlásil premiér Andrej Babiš na mimořádné tiskové konferenci, že existuje důvodné podezření, že za výbuchem českých muničních skladů u obce Vrbětice mohla být aktivita ruské zpravodajské služby GRU. Po tomto oznámení se na internetu okamžitě objevilo velké množství konspiračních teorií a dezinformací, jejichž cílem bylo zlehčování incidentu a vyvolání chaosu. O dezinformacích, které může využívat cizí stát jako nástroj své propagandy, používaných metodách a možnostech obrany proti nim hovoří politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Seznámí nás s tím, v čem jsou si dezinformační taktiky podobné a kdo za nimi nejspíš stojí. Co dezinformátorům nejvíc nahrává?

Rozhovor s odborníkem

Wikipedie: Největší internetová encyklopedie

Wikipedie: Největší internetová encyklopedie

Dne 15. ledna 2001 byla založena Wikipedie. Za dvacet let se z ní stala největší internetová encyklopedie. V roce 2021 obsahovala 55 000 000 článků v 300 jazycích. Jak a proč vlastně vznikla? Jaká je návštěvnost Wikipedie v Česku a ve světě? Jak vznikají články? Jaká je mezi "wikipedisty" hierarchie a jak se řeší názorové a postojové spory mezi přispěvateli? Může Wikipedii editovat úplně každý? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.

Rozhovor s odborníkem

Historie World Wide Webu od vzniku do současnosti

Historie World Wide Webu od vzniku do současnosti

Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.

Rozhovor s odborníkem

Počítačové viry včera a dnes

Počítačové viry včera a dnes

První počítačový virus vznikl v roce 1986 a od té doby se způsob počítačových útoků dosti vyvinul a klasické počítačové viry téměř vymizely. Dnes se potkáte s nejrůznějšími typy škodlivého softwaru, souhrnně nazývaného malware. Rozhovor s odborníkem z firmy zabývající se ochranou proti počítačovým útokům nastíní dnešní praktiky počítačových podvodníků a možnou ochranu proti nim.

Rozhovor s odborníkem

Den robotické chirurgie ve FN Motol v Praze

Den robotické chirurgie ve FN Motol v Praze

Během akce Den robotické chirurgie proběhla ve FN Motol v Praze ukázka vybavení pro robotickou chirurgii. Jak se operuje s pomocí robota? Jaké výhody to přináší pacientům? Kolik zákroků denně se s pomocí robota provádí? Jaké operace je možné s robotem provádět? Na tyto a další otázky odpovídá prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol v Praze.

Rozhovor s odborníkem

Co dokážou moderní roboti?

Co dokážou moderní roboti?

Poutavé video ukazuje dříve nepředstavitelné pohybové schopnosti současných robotů. Může robot tančit nebo vylézt po kolmé stěně? Jak je náročné, aby se robot vyrovnal s okolním prostředím a různými typy povrchů? Může se robot učit z vlastních chyb, dokáže se sám rozhodovat? Jak se řeší bezpečnost robotů při práci s lidmi? Kolik robotů už dnes lidem usnadňuje práci? Jak dlouho bude trvat, než vstoupí roboti do našich domácností? Nejen na tyto otázky odpovídá Václav Hlaváč, zástupce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT Praha.

Rozhovor s odborníkem

Robopes Spot v záchranářském týmu na ČVUT Praha

Robopes Spot v záchranářském týmu na ČVUT Praha

Tým ČVUT se dlouhodobě věnuje využití robotů při záchranných pracích v náročném prostředí. O schopnostech moderního robotického psa americké firmy Boston Dynamics hovoří Tomáš Svoboda a Tomáš Rouček z katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty. Jak a s čím může Spot pomoci?

Rozhovor s odborníkem

Jizerskohorské bučiny jako další na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny jako další na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.

Ingenuity nad povrchem Marsu

Ingenuity nad povrchem Marsu

První řízený vrtulový let mimo naši planetu proběhl přesně podle plánu. Vrtulníček Ingenuity, který dopravila na planetu Mars sonda Perseverance v únoru 2021, se poprvé vznesl do výšky 3 m nad povrch Marsu 19. dubna 2021. Stroj sbíral data a kamerou zaznamenával průběh letu. O úkolech Ingenuity i dalších plánech NASA v souvislosti s řízenými lety na Marsu a výzvách s nimi spojenými hovoří host Studia 6 Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Zemědělská půda vs. zástavba

Zemědělská půda vs. zástavba

Ochrana zemědělského půdního fondu má mnoho podob, přesto každý den přicházíme v přepočtu o několik fotbalových hřišť půdy. Poplatky za vynětí z půdního fondu jsou podle Daniela Vondrouše nejúčinnějším nástrojem její ochrany. Je to tržní nástroj, který nutí investora rozmyslet se, jestli opravdu potřebuje tak velký kus zemědělské půdy, nebo zda nemůže svůj projekt realizovat v již zastavěném území, např. na brownfieldech. Vondrouš zároveň porovnává laxní přístup českého státu s praxí v zahraničí.

Jak funguje lidská paměť během učení

Jak funguje lidská paměť během učení

Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?

Vliv zeleně na život ve městech

Vliv zeleně na život ve městech

Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?

3D tisk: od průmyslu po medicínu

3D tisk: od průmyslu po medicínu

Technologie 3D tisku si z průmyslu postupně nachází cestu i do běžných domácností. První 3D tiskárny se začaly využívat před více než 20 lety na prototypovou výrobu ve strojírenství, později také v medicíně na tvorbu protetik nebo implantátů. Jak funguje 3D tiskárna a jaké materiály se využívají při 3D tisku?

Rozhovor s odborníkem

10 let Instagramu

10 let Instagramu

6. 10. 2020 uplynulo 10 let od založení populární sociální sítě Instagram. Už o měsíc později ji používal 1 milion uživatelů. Nyní je se zhruba miliardou uživatelů šestou nejpoužívanější sociální sítí světa a stále roste meziročně o desítky procent. Jaké jsou její klady a zápory? Kdo je její typický uživatel? O příčinách jejího úspěchu, historii a zajímavostech hovoří Vladan Crha, ředitel AMI Digital.

Facebook z pohledu sociologa

Facebook z pohledu sociologa

Rozhovor se sociologem Jakubem Mackem o tom, co společnosti přineslo 15 let s Facebookem. Na jedné straně výhody z možnosti vzájemné interakce, snazší sebeprezentace, výhody při organizování různých akcí. Nové je i nastavení vztahů. V běžném životě hrajeme pro různé lidi různé role, avšak na Facebooku musíme hrát jednu společnou roli pro všechny. Vztahy na Facebooku přinášejí i svá rizika, ovšem zpovídaný sociolog zmiňuje studii svého kolegy Davida Šmehly, podle které je riziko přeceňováno. Facebook je platforma, která toho v sociální oblasti hodně poskytuje, ne každý uživatel si však plně uvědomuje, čím přesně za to platí.

Rozhovor s odborníkem

Kyberšikana a sexting: Rozhovor s vedoucí Linky bezpečí

Kyberšikana a sexting: Rozhovor s vedoucí Linky bezpečí

S jakými formami šikany se dnes děti setkávají nejčastěji? Je šikana na internetu na vzestupu? V čem je šikana v kyberprostoru horší než klasická šikana? Týká se sexting pouze dívek? Jaké je nebezpečí sociálních sítí? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí.

Gigantická kra A-68

Gigantická kra A-68

Gigantická ledová kra se odtrhla v červenci 2017 z antarktického šelfového ledovce. Ledovec je dvakrát větší než Lucembursko a pluje Atlantským oceánem. Od té doby plující kru sleduje několik týmů vědců. V prosinci 2020 se jednalo o největší kru světa. Na konci roku 2020 se kra přiblížila k ostrovu Jižní Georgie v jižní části Atlantského oceánu, což vyvolalo obavy místních obyvatel i ekologů. Co by se mohlo stát, kdyby ledovec zablokoval na ostrově přístup k moři a rozdrtil vše, co se nachází na mořském dně?

Amazonský deštný les: Odlesňování

Amazonský deštný les: Odlesňování

Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Apollo 11: Co předcházelo startu

Apollo 11: Co předcházelo startu

Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Apollo 11: Těsně před přistáním

Apollo 11: Těsně před přistáním

Po odpojení modulu Eagle od lodi Columbia nastaly potíže. Ve chvíli, kdy palubní počítač začal hlásit přetížení, byla mise Apollo 11 ohrožena. Kdo rozhodl o pokračování přistávacího manévru, jak kosmonauti i lidé v řídícím středisku v Houstonu dramatické situace prožívali a jak je řešili? Chvíle těsně před přistáním na Měsíci popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT v dalším z pořadů série připravené k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Apollo 11: Replika modulu

Apollo 11: Replika modulu

Jak vypadal lunární modul mise Apollo 11? Jaká byla jeho velikost a čím byl vybaven pro bezpečné přistání člověka na Měsíci? Replika modulu v měřítku 1:1 byla vystavena v Planetáriu hlavního města Prahy. Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT nás spolu s ředitelem Planetária Jakubem Rozehnalem podrobně seznámí s konstrukcí modulu a jeho funkcemi. Dozvíme se, kde byly umístěny vědecké přístroje, která jeho část sloužila jako odpalovací rampa pro odlet z Měsíce, jaké palivo bylo pro odlet modulu z Měsíce použito. Uvnitř modulu můžeme mimo jiné sledovat, jak se astronauti orientovali při přistání, jak ovládali palubní počítač i jaké možnosti odpočinku před odletem z Měsíce jim vnitřní prostor modulu poskytl. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Apollo 11: Posádka mise

Apollo 11: Posádka mise

Posádku mise Apollo 11 tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od Kateřiny Polákové z vědecké redakce ČT se dozvíme, proč právě oni byli vybráni, kdo o tom rozhodl, jaké byly jejich úkoly i proč právě Armstrong byl tím, kdo vstoupil na Měsíc jako první. Můžeme sledovat jeho chování v dramatických chvílích těsně před přistáním. Poznáme i jeho postoj k faktu, že se stal nejslavnějším člověkem 20. století. A co čekalo posádku po návratu na Zem? Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Apollo 11: Nosná raketa Saturn V

Apollo 11: Nosná raketa Saturn V

Vesmírnou loď mise Apollo 11 vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější nosná raketa historie Saturn V. Velikost a konstrukci rakety popisuje redaktor vědecké redakce ČT Vladimír Piskula a spolu s ním můžeme sledovat, co všechno se událo poslední minuty před startem, i co prožívali během jejího startu astronauti. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

Materiály v ukrajinštině

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.

Filozof Ladislav Klíma

Filozof Ladislav Klíma

Z rozhovoru s filozofem Josefem Zumrem se dozvíme o některých myšlenkách filozofa a spisovatele Ladislava Klímy. Proč jsou pobuřující dodnes? Jaké je postavení originálního myslitele, který kritizoval vše průměrné a obyčejné a bořil etické i estetické normy, v české filozofii? Jak na něj a jeho tisíce stran čítající dílo nahlížejí ve světě?

Jak se proměňuje čeština

Jak se proměňuje čeština

Jaké je současné pojetí a kvalita výuky českého jazyka? Vyučuje se pravopis správně? Co jsou přechodníky a jaká je jejich funkce? Čím se zabývá Ústav pro jazyk český? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi diskuze týkající se současné češtiny.

Komiksový Komenský

Komiksový Komenský

J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.

Jiří Suchý vzpomíná na Jiřího Šlitra

Jiří Suchý vzpomíná na Jiřího Šlitra

Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.

Moskevský protokol 1968

Moskevský protokol 1968

Českoslovenští politici doufali v socialismus s lidskou tváří. Konec nadějí na vymanění se z vlivu Sovětského svazu ale přišel v srpnu 1968. Československá delegace v Moskvě, ať už dobrovolně, nebo pod nátlakem, s výjimkou Františka Kriegla, podepsala Moskevský protokol, který korunoval okupaci Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Znamenalo to faktický začátek normalizace. V Moskvě na podporu Československa demonstrovalo v srpnu ´68 osm odvážných ruských občanů, kteří byli pochopitelně zatčeni. Co je ovšem méně pochopitelné, je fakt, že dodnes jsou v Rusku zatýkáni lidé u příležitosti připomínání si této události.

Růžena Vacková: Nepohodlná špionka Vatikánu

Růžena Vacková: Nepohodlná špionka Vatikánu

O osobnosti a životních osudech profesorky Růženy Vackové, pronásledované komunistickým režimem, hovoří spisovatelka Milena Štráfeldová. Růžena Vacková byla profesí archeoložka. V době druhé světové války se zapojila do odboje. Během únorové krize podporovala Edvarda Beneše. Pro režim byla svými postoji nepohodlná a nakonec byla odsouzena ve vykonstruovaném procesu.

Varšavská smlouva jako protiváha NATO

Varšavská smlouva jako protiváha NATO

Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Maďaři v poválečném Československu

Maďaři v poválečném Československu

Po válce museli Československo opustit nejen Němci, ale také Maďaři. Jak početná byla maďarská menšina a jak bylo zacházeno s jejími příslušníky během odsunu? Právní historik Jan Kuklík krátce popisuje dopad Benešových dekretů na maďarskou menšinu v tehdejším Československu. Tento úsek našich dějin dodnes vzbuzuje politické vášně…

Uznání exilové vlády roku 1940

Uznání exilové vlády roku 1940

Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?

Masarykova abdikace a prezidentské volby

Masarykova abdikace a prezidentské volby

T. G. Masaryk musel v roce 1935 ze zdravotních důvodů rezignovat na prezidentský úřad. Na své místo se snažil prosadit Edvarda Beneše. Volba to ale nebyla zdaleka tak snadná, jak se může zdát.

Milan Kundera

Milan Kundera je ve světě nejznámnější český spisovatel, v Česku ho však tolik lidí nezná. V sedmdesátých letech emigroval do Francie. Od 90. let psal výhradně francouzsky. Neposkytoval žádné rozhovory.

Dva tisíce slov

Dva tisíce slov

Manifest Dva tisíce slov byl jedním z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Prohlášení podepsaly stovky dalších osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Co v něm stálo?

Odsun sovětských vojsk z Československa

Odsun sovětských vojsk z Československa

Po 23 letech bylo v roce 1991 dohodnuto, že sovětská vojska musejí opustit území ČSFR. Jak probíhala vyjednávání o odchodu sovětských vojsk z Československa v červnu roku 1991, popisuje Michael Kocáb.

Jan Pavel II. v Československu

Jan Pavel II. v Československu

Reportáž z roku 2015 připomíná návštěvu papeže Jana Pavla II. v roce 1990. Stalo se teprve podruhé v historii, kdy Jan Pavel II. (po svém rodném Polsku) navštívil postkomunistickou zemi. Slavnostní mše na pražské Letenské pláni se tehdy zúčastnilo více než 500 000 lidí.

Antarktida v roce 2070

Antarktida v roce 2070

Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.

Transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála

V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?

Lékaři bez hranic doplňují mapy

Lékaři bez hranic doplňují mapy

Pasáž ukazuje, jakým způsobem může široká veřejnost pomoci s mapováním neprozkoumaných oblastí světa.

Podoby světa na mapách

Podoby světa na mapách

Grónsko velké jako celá Afrika, Evropa uprostřed mapy světa. Na školní atlasy a mapy, které takto zobrazují svět, jsme zvyklí již po staletí. Od roku 2017 na některých školách v Bostonu začali používat mapy s méně známou Gall-Petersovou projekcí, na níž jsou zachovány správné proporce ve velikosti ploch světadílů. V čem se liší Mercatorovo zobrazení od Gall-Petersova? A jak se tvoří mapy?

Arktida: Méně ledu, více zeleně

Arktida: Méně ledu, více zeleně

Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.

Stárnutí populace ČR a prognóza populačního vývoje

Stárnutí populace ČR a prognóza populačního vývoje

Rozhovor s demografickou statističkou Terezou Štyglerovou na téma stárnutí české populace a jaká je prognóza vývoje počtu a struktury obyvatelstva ČR do roku 2101.

ČT edu nejsou pouze videa

12 213

videí

674

námětů do
výuky

3 942

pracovních
listů

1 113

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání