Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Historie.cs

#

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 160

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

04:36

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.

Peníze: Krytí bankovek zlatem

02:28

Peníze: Krytí bankovek zlatem

V historii panovala praxe, že v krizi měly státy tendenci vydávat hodně papírových peněz, mnohem víc, než kolik měly k dispozici drahých kovů. To časem logicky vedlo k nedůvěře vůči penězům, k inflačním tlakům a nezřídka i ke státním bankrotům. Proto se přijalo opatření, že stát může vydat jen tolik platidel, kolik má skutečně v rezervách drahých kovů. Toto opatření platilo například za Rakousko-Uherska, v současnosti se už u žádných bankovek s krytím zlatem nesetkáme.

Peníze: Vznik české měny

05:01

Peníze: Vznik české měny

Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.

Peníze: Mince a bankovky

01:58

Peníze: Mince a bankovky

Historie peněz jakožto fyzického platidla je dávná. Nejprve se používaly mince: od jednoduchých kousků kovu se vyvinuly do podoby zdobných mincí s vyraženými nápisy a reliéfy. S rozvojem obchodu a s potřebou vyplácet stále větší částky se však objevil problém spočívající v hmotnosti kovových peněz. Přišlo se proto s praktickým řešením, a tím byl papír. První papírové bankovky vydal Johan Palmstruch roku 1661 ve Švédsku a název bankovka odkazuje na její původní definici.

Z historie Jedličkova ústavu

08:03

Z historie Jedličkova ústavu

Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

02:23

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

03:04

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.

Studenti proti totalitě: 60. léta

01:44

Studenti proti totalitě: 60. léta

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.

Studenti proti totalitě: Únor 1948

01:54

Studenti proti totalitě: Únor 1948

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.

Sociální reformy: Poválečná Anglie

03:24

Sociální reformy: Poválečná Anglie

Druhá světová válka znamenala pro Velkou Británii velké trauma a zvýšila pocit sociální soudržnosti. V roce 1942 publikoval lord William Beveridge zprávu, jejímž hlavním sdělením bylo, že všem britským občanům bude po válce umožněn důstojný život oproštěný od pěti definovaných sociálních zel. Beveridge navrhoval kromě sociálního pojištění například zavést minimální jednotnou penzi pro všechny nebo vytvořit systém národní zdravotní služby. Obojí funguje dodnes.

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

03:40

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

Kancléř Otto von Bismarck vládl v druhé polovině 19. století v Německém císařství pevnou rukou, přesto však ani násilím a restrikcemi nedokázal potlačit sílící dělnické hnutí. Nakonec se tak stal paradoxně významným sociálním inovátorem, z jehož reforem těžíme dodnes. Právě Bismarck totiž zavedl povinné sociální a později i zdravotní pojištění, které dělníkům přinesly sociální jistoty v podobě penze nebo finančních náhrad v případě nemocí a pracovních úrazů. Tyto reformy ve finále umožnily Německu ekonomicky růst.

Zánik starého Mostu

02:50

Zánik starého Mostu

V roce 1964 byla zahájena likvidace města Most, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Místo něj se začal stavět Most nový, moderní, nabízející pohodlné panelové domy s teplou vodou. Až na kostel, který byl přestěhován, tak bylo postupně zbořeno celé město. Město s bohatými dějinami, které by dnes mohlo významem historických památek směle konkurovat jakýmkoli památkovým rezervacím. Uvidíme i ukázky s propagandistického filmu, který při této příležitosti vznikl. Spousta lidí se na tuhle „změnu k lepšímu“ ale i těšila.

Načíst další videa
Probíhá načítání